Klíčové řečnice
Vladimíra Čavojová je vedecká pracovníčka a zástupkyňa riaditeľa Ústavu experimentálnej psychológie Centra spoločenských a psychologických vied SAV, v.v.i.. Vo svojom výskume sa zameriava na skúmanie rôznych druhov nedpodložených presvedčení, vedeckého myslenia a spôsobov znižovania šírenia dezinformácií. Okrem výskumu a písaniu vedeckých článkov sa venuje aj popularizácii vedy. Získala Cenu Slovenskej akadémie vied; napísala alebo editovala niekoľko populárno-vedeckých kníh a organizovala prednášky a workshopy pre širokú verejnosť o intuitívnom myslení a šírení dezinformácií. V súčasnosti učí aj na Trnavskej Univerzite.
Kto sú naši nepriatelia? Motivované myslenie a kognitívna lenivosť pri podliehaní dezinformáciám
V prednáške sa chcem venovať prebiehajúcej debate, či ľudia podliehajú dezinformáciám, ako sú napríklad konšpiračné teórie alebo fake news, skôr preto, že sa spoliehajú na automatické, intuitívne procesy a nezapájajú dostatočne analytické myslenie (kognitívna lenivosť) alebo skôr preto, že interpretujú informácie zaujatým spôsobom podľa svojich ideologických alebo hodnotových presvedčení (motivované myslenie). Existuje asymetria v podliehaní dezinformáciám podľa hodnotovej orientácie? Je možné presvedčenie človeka o pravdivosti dezinformácií meniť?
Na přednášku bude navazovat také symposium Nepodložené presvedčenia a dezinformácie v kontexte svetových kríz: Od pandémie po vojnové konflikty a klimatickú krízu.
Sylvie Graf je vedoucí výzkumná pracovnice v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, kde založila a vede Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů. Zabývá se možnostmi zlepšování vztahů mezi lidmi z různých sociálních skupin – prostřednictvím meziskupinového kontaktu, masmédií a jazyka popisujícího lidi v meziskupinovém kontextu.
Jak masmédia ovlivňují naše postoje ke stigmatizovaným skupinám? Vliv obsahu zpráv, použitého jazyka, mluvčích a obrazového materiálu
Masmediální zpravodajství o lidech ze společensky stigmatizovaných skupin často představuje jediný, avšak široce dostupný zdroj informací o těchto skupinách. Přednáška shrnuje výsledky několika výzkumných projektů zabývajících se vlivem obsahu a podoby zpráv o příslušnících stigmatizovaných menšin na postoje většinové společnosti vůči nim napříč různými meziskupinovými kontexty. Představí vliv valence obsahu zpráv (pozitivní, negativní, smíšené), vliv jazyka používaného k popisu skupinové příslušnosti (podstatných vs. přídavných jmen a různých termínů pro uprchlický status), vliv mluvčích citovaných v rámci zpráv (expertů vs. migrantů) a konečně vliv doprovodného obrazového materiálu na emoce, vnímání, postoje a tendence se chovat k příslušníkům v masmédiích představovaných skupin.
Na přednášku bude navazovat také symposium Napjaté vztahy mezi skupinami: možnosti zlepšování meziskupinových postojů a tendence k usmíření